Dodge
Bratři Dodgeové nabyli velký kapitál svými dodávkami motorů pro Henryho Forda. Z těchto peněz založili v roce 1914 vlastní automobilku. Prvním modelem byl typ Dependable s tříapůllitrovým čtyřválcem. Již roku 1916 koupila firma licenci na celokovové karosérie Budd, podobně jak to o dvacet let později udělal Citroën pro svůj model Traction Avant. Vozy Dodge se záhy staly velmi moderními, takže již v roce 1920 byla jejich produkce v USA druhá největší hned za Fordem. V tomto roce však oba bratři zemřeli a vedení podniku se ujal dosavadní zástupce ředitele Haynes. O pět let přešel podnik do vlastnictví bankovního konsorcia a vlivem příliš opatrnického vedení se v roce 1928 dostal na pokraj bankrotu. Rok před tím přitom představil nový model Senior Six s hydraulickými brzdami. Novým majitelem podniku se stal Walter Chrysler. Od té doby využívají vozy Dodge techniku podobnou vozům Chrysler a Plymouth.
Do vypuknutí druhé světové války se představil ještě model Victory Six a poprvé také jeho osmiválcová verze. Koncem čtyřicátých let byla uvedena zcela nová modelová řada, kterou tvořily typy Wayfarer, Meadowbrook a prestižní Coronet. Vozy Coronet dostaly v roce 1953 na přání nabízený čtyřlitrový osmiválec s půlkulovými spalovacími prostory, zvanými Hemi.
Na samonosnou karosérii si však vozy Dodge musely počkat až do roku 1960, kdy byly na trh uvedeny modely Matador, Polara a Dart. S typem Lancer začal Dodge expandovat také do nižších tříd. Značce Dodge byla však na počátku šedesátých let horká půda pod nohama. Od 17. dubna 1964, kdy byl představen Ford Mustang, zde horečně, dnem i nocí, pracovali na autě, které mělo značce Dodge co nejdříve vtisknout do ruky smrtonosnou zbraň proti Mustangu. Tato zbraň měla zastínit nejen jeho, ale také Chevrolet Chevelle, a dokonce i slavný Pontiac GTO. Měl to být stroj, který by všem ostatním udělil bezlítostnou lekci. A nazvali jej proto Charger, tedy něco jako „bitevní kůň“.
Nový model vycházel z koncepční studie Charger II a před veřejnost předstoupil 1. ledna roku 1966. Byron Nichols, nejvyšší muž divize Dodge, novinku popisoval jako „nový přístup k designu a technice od nárazníku k nárazníku“. Do Chargeru se vkládaly obrovské naděje. Byla to klíčová doba, kdy prodejní místa Mustangu zavalovaly davy mladých lidí, dospělých z poválečného populačního boomu, který tak přesně odhadl Lee Iacocca, duchovní otec Mustangu. Jak známo, Mustang slavil své druhé výročí ve chvíli, kdy jezdilo již více než milion vozů tohoto typu. Bylo třeba okamžitě jednat a tyto zákazníky ohromit. Faktem je, že Chrysler v roce 1965 představil fenomenální motor 426 Street Hemi s objemem skoro sedm litrů, ale nebylo v podstatě do jakého vozu jej zasadit. Jedinou možností byl neohrabaný dvoudvéřový Coronet.
Ačkoli jeho náležitost k řadě Coronet byla u Chargeru stále na pohled patrná, vzhledem nemohl nikoho urazit. V propagačních materiálech z roku 1966 bylo tlumočeno svědectví Williama Brownlie, šéfdesignéra značky Dodge: „Každý kousek kovu a skla byl navrhován tak, aby linie působily futuristicky a dávaly vozu nízké těžiště. Splývající dlouhá záď, zadní světlomety v celé šířce vozu a příď vzbuzující dojem digestoře dělají z Chargeru revoluční vůz v oblasti sportovních automobilů“. Také příď působila originálním dojmem, protože čelní světlomety byly ve dne skryty pod výklopnými mřížkami.
Shrnuto a podtrženo, díky Chargeru přestal Dodge paběrkovat na okraji zájmu a začal hrát první housle v segmentu sportovních vozů střední třídy. Ačkoli byly ještě téhož roku představeny vozy Pontiac GTO 1966, Chevrolet Chevelle a Oldsmobile 4-4-2 s motory 389 (6,2 l), 396 (6,3 l) a 400 (6,4 l), Charger Hemi je deklasoval svoji čistou a nekompromisní sílou. Zdatným konkurentem mu byl sice Ford Fairlane 390 (6,2 l), ale bylo to poprvé od doby Chrysleru 300 z poloviny padesátých let, co koncern Chrysler převzal otěže a konkurenci vehnal slzy do očí. Konec velkolepé éry „muscle cars“, jejímž nejzářnějším příkladem Charger byl, znamenala ropná krize na počátku sedmdesátých let. Model Challenger z roku 1978 měl například motor s objemem pouhých 2,5 litru.
Od té doby jsou vozy Dodge pouze upravenými stroji Chrysler. Jeden z prvních vozů třídy MPV, Chrysler Voyager, se dodnes prodává také jako Dodge Caravan. Mimořádným strojem, prodávaným výhradně jako Dodge, je desetiválcový osmilitrový Viper, jenž debutoval v roce 1992. Také značka Dodge dnes uplatňuje velmi povedený koncernový retro styl, díky kterému se její prodeje opět začínají zvyšovat. Příkladem může být model Charger, který je obdobou úspěšného Chrysleru 300C.